Jdi na obsah Jdi na menu

září 2020

9. 9. 2020

23/9

Milí, hlásím se po "mateřské dovolené".  Během  víkendu 11. - 14.9. jsme se opět rozrostli. Přijali jsme 3 čtyřtýdenní koťátka, vyhozená poblíž drážního domku v obci Stan - a tak k nám přibyla Stánička, Staník a Santík.

V neděli jsme jeli odchytit koťátka, která někdo vyhodil na dílny v Trstěnici.  Paní volala, že dvě kulhají a mají něco s nožkou. Obě kulhavá - a plachá - koťátka se nám za pomoci lidí z dílen podařilo chytit, třetí, které běhalo velmi čiperně, se odchytit nepodařilo, ale prý tam může zůstat, že se o něj majitelé dílen postarají. Jak jsem viděla pravé přední nožky obou koťátek, bylo jasné, že je něco hodně moc špatně. V pondělí jsme s nimi hned jeli na veterinu, pan doktor potvrdil, že nožky jsou v lokti rozdrcené, navíc hnislay a ještě v ranách byly červy. Pan doktor nožky amputoval a tak jsou u nás dvě třínohá černá koťátka, kocourek a kočička. 

V pondělí jsme domů přivezli čtyři staré kočičky od pána, který přišel o svůj byt. Třem kočičkám od něj našla dcerka domov. Ze všech je nejhodnější Baruška, jedenáctiletá kočička, která si u nás zvykla ohromně rychle, je kontaktní, mazlivá. Ostatní tři "babičky" jsou plašanky na entou:(.

A také v pondělí přibyly dvě kočičí holčičky - Anička a Mařenka, které u sebe v depozitu slečna Naďa už dál mít nemohla. Obě kočičky známe, měli jsme je i u dr. Beránka. Anička má funkční pouze jedno očičko - stejně jako Blackie. Mařenka je takřka slepá. Čeká ji další vyšetření u pana doktora Beránka. Dal pokyny, jak dále léčit - a prostě jen čas ukáže, co bude dál.

Ve středu pak odjel do nového domova ve Svitavách Toníček. Tedy - nyní Buráček:)

Takže jsme se opravdu hodně rozrostli a doufáme, že koťátkům najdeme starostlivé a milující domovy - ale je nám jasné, že v této době je všude takový přetlak koťat, že najít vhodné domovy nebude jednoduché.

Arnoštek se, bohužel, horší, navíc mu selhávají ledviny a nemá takřka žádné červené krvinky. Ale ještě stále něco jí, i když toho není až tak mnoho, stále si chodí nahřát kožíšek na sluníčko, a také chce moc a moc chovat - asi by potřeboval, abych mu dělala indiánskou babičku. Zatím ještě je s námi, ale víme, že jeho odchod za Velkou kočkou se neúprosně blíží.

Už jen kvůli množství koťat, a to i handycapovaným a také kvůli Arnoškovi jsem si musela vzít minulý týden dovolenou. Jenže dovolená není neomezená, a tak tento týden chodím do práce...

Neustále někdo volá, že tam a tam je kotě - jsou koťata. Ale u nás už je přeplněno. Nemáme kam nové kočičky dávat. Poslední dva dny nemyslím snad na nic jiného, než na 11 koťat v psím útulku ve Vendolí. Koťata tam nemají šanci na přežití. Je to nejen psí útulek, ale hlavně Záchranná stanice Zelené Vendolí pro volně žijící živočichy. Dala jsem výzvu na facebook. S nulovým účinkem, byť to vidělo tisíce lidí. Je mi smutno.

9/9

Milí, dnes mám moc smutnou zprávu. Ráno odešla naše Kamilka k Velké kočce.

Kamilka se narodila asi na jaře 2010, k nám přišla v listopadu 2013 po požáru v sezemickém depozitu coby plašší kočička.
Kamilka byla moc hodná, s každou kočičkou se dobře snesla. Moc ráda chodila ven na svoje místečka, dnes ráno už nešla na obhlídku. Už jí bylo hodně zle.
Kamilka celý letošní rok bojovala s ledvinovým selháním. Pořád to bylo dobrý, až ....
Kamilko, Kamilí naše, máme Tě moc rádi. Bude mi chybět Tvoje asistování při krájení masa. Tvůj neobvykle hebký kožíšek. Tvůj ksichtík s maskou.
 
Koťátka z Klášterce rostou, kocourkové jsou fit, kočičky na tom byly zdravotně mnohem hůř, takže Blanička je stále v léčení, ale už bude cobydup zdravá kočička, připravená hledat domov. Blackie se stále opečovává velmi nemocné oko. Pan doktor Beránek oko prohlédl a nasadil léčbu - která pomáhá. Nikdy nebude na oko vidět, ale mělo by se stáhnout a zahojit - a zůstat, nemusí podstoupit operaci, aby jí bylo očičko vyňato.
V pondělí večer plakal před domem malinkatý, asi 4,5 týdenní kocourek. A protože ten den by měl býval můj polánecký dědeček narozeniny, a jmenoval se Ladislav, dostal kocouříček jméno Ládínek. Byl hladový a plný blech, hrozně se bál. Ale velice rychle si zvyknul, umí se najíst, umí používat kočičí wc a krásně si hraje. A protože teď už je u nás sedm koťat, sedm malých uličníků, kteří si nejraději hrají ráno před pátou, manžel se moc nevyspí - a říká, že už je chronicky nevyspalý. Mně tohle řádění nijak nevadí, spím:). Jenže nezvykle rychle nám dochází krmení pro koťátka - tak jsem musela dneska objednat a doufat, že malé zásoby, co ještě doma jsou, vydrží do doby, než dojde balík.
Arnoštkovi se krve lepší, on sám ještě není úplně v pořádku, stále jí hůř, než dřív, denně jezdíme na injekce, dál bere léky, dál má dietu. Snad to ještě rozchodí a bude s námi dlouho.
Žížinka také musela na injekci antibiotik a čeká ji další jízda, aby se atb. přepíchla, kucká, sem tam kýchne, není jí dobře. Dominička je na tom úplně stejně - ale té se jezdit na veterinu fakt nechce. Nechce navíc jíst podpůrný prostředek Enisyl F a zdrhá, jen mě vidí.
 
 
 
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář