Jdi na obsah Jdi na menu
 


6. 9. 2017

září 2017

24/9

Milí, omlouvám se za delší dobu, kdy jsem nevložila příspěvek - nějak nestíhám, takže alespoň doplním něco z FB:

z 24/9 :

Milí, po mnoha pokusech, mnoha cestách 30 km tam, 30 km zpět - jsme to dnes vzdali. Páté kotě není.... Ale pán, co je objevil, se tam stavuje pravidelně, tak bude "monitorovat".
Ta čtyři jsou doma, první noc měla všechna dost průjem, dneska v noci a ráno černobílá blinkala. Černý Pankrácek je dvouměsíční mimčo, obrovitánský mazel. Černobílá jsou stále plachá, i když před chvílí se nechal Kavánek pohladit, dokonce i pochovat a chvilku se mazlil. Pak zase dělal plachého. Nejplašší je malá Bobinka.
Kocouek Robinek je na tom velmi špatně, i přes všechny léky a kapačky. Paní Monika s ním tráví na kapačkách i noci, ale včera říkala, že se přidal u kocourka i průjem. Dneska jsem s ní nemluvila - uvdiíme zítra...
Na mě hupsla nějaká podzimní viroza - nebo jsem prochladla v lese, nevím. Ale dneska je mi lépe jak včera, snad to bude dobré.
Moc děkuji paní Beranové, která se u nás včera zase po čase stavila a dovezla dětičkám granulky a velkou tašku kapsiček, vaniček a nejen toho - bylo tam i kuře a kuřecí prsa. Kuře i prsa jsem hned uvařila, tak si všichni moc pochutnali.Děkujeme!!!!
Držte nám palce, ať to lesní mimina zvládnou.A ať se nechají hladit, potřebují ještě odčervit.
Marušce je stále špatně, sní pouze tak malou lžičku masa denně...
Irisce se opět zhoršilo dýchání a pusinka, i Willík sípá... Podzim je vždycky krutý.

lesni-mimina.jpeg

zleva: Bobinka, Flíček (Puntík), Kavánek a Pankrácek

z 22/9 :

Milí, podávám alespoň krátké? info:
dvě koťátka od paní Moniky, která se umístila k Plzni, jsou naprosto v pořádku a noví majitelé z nich mají jen radost.
Robinek u paní Moniky je na tom bídně, krve ukázaly, že se jedná o slehání ledvin, patrně chronické, byť je mladý..... Kocouřík je statečný, pere se se životem. Dostává nejen léky, ale i správné kapsičky a kašičky. Váha dospělého kocourka 1,90 Kg. Ano, je to opravdu velmi "na hraně", ale bojujeme - všichni.... Uvidíme, co ukáží krve po neděli.... Dobrá zpráva je, že po injekcích a kapačkách Robinek papá!!!!!!!
Maruška - to je blbý. Když spapá pět kousínků masa za den, jsem ráda. Vidím na ní, že hubne. Vidím na ní, že se zatím s životem nechce rozloučit. Akceptuji. Hladím, konejším, nabízím různá masa a rybičky, šunčičku - prostě cokoliv, co je ochotná alespoň ochutnat. Uzavřít tuhle "kapitolu" zatím nemůžu. Neumím. Maruška je vypiplánek, můj rozmazleneček..... Moje malá holčička.
A teď ke kapitole "odhozená koťata":
Koťátka musel nekdo odložit (rozuměj: nějaký kretén odvezl koťata do lesa) na dopočívadle silnice Svitavy - Lanškroun. Kolkolem blízko žádná vesnice, žádný dům.... Pán, co rozváží oběd,má na tomto odpočívadle také svůj "odpočinek", kdy si dělá papíry....a říkal, že v pátek nic, ale v pondělí tam byla koťata. Tři. Tak jim dal polívku s rohlíkem a začal dumat a shánět..... ze tří koťat se vyklubalo pět, která viděl. Dnešní den jsme věnovali těmto vyhozeným miminům. V poledne se nám podařilo ukecat a chytit malé černé kotě, které vypadá steně jako Servác od Valinky, tak dostal jméno Pankrác. Resp. Josef Pankrác.
Odjeli jsme s ním, nechali ho naočkovat ( po mnoha zkušenostech víme, že nenaočkované kotě u nás nemá šanci....), rychle jsme se najedli a jeli zpět s odchytovkou. Na první a druhý pokus - úspěšnost! - chytili jsme "Kavánka" - černobílého kocourka, co vypadá jako naše Kavánková a potom i Bobinku, černobílou kočičku, která vypadá jako naši dva Bobíškové.Obě tato chycená koťata jsme nechali oočkovat a vraceli jsme se k nalíčené "pasti" - a ejhle, byl tam! Malý Puntík, co vypadá jako náš Puntík. Jenže i po dalším čekání se ono kýžené páté kotě neukázalo - takže klec je t.č. nachystaná a manžel tam o půlnoci pojede vše zkontrolovat....
Víte, je to celkem fajn pocit, že máme chycená čtyři vyhozená koťata.
Jenže je to i naprosto opačný pocit, že tady máme zase o čtyři kočičky více.... tedy nejen o fous více jídla, o fous více veterinárních výdajů. Ale - hrome - o velký fous veterinárních výdajů, protože i jen jeden kočkočlobrda navíc zamíchá osazenstvem hodně....
Ale - my bychom asi nedokázali usnout, když víme, že v černéme lese, při stále klesajících teplotách, při neustálém dešti, jsou malé kočičí děti, které tam někdo vyhodil a které jsou vděčné za talíř polívky s rohlíkem a jsou šťastné, že unilky lišce, kuně, káni..., že zatím žijí.
Proto, milí lidé, díky Vám.
Proto, divní nelidé - co jste zač??? Vyhodit kočičí mimina v lese?
Kdy vyhodíte svoje děti???
Hmmmmm.... divný svět.
Ale mám obrovské, obrovitánské štěstí, že znám mnoho opravdových lidí, lidí, co mají srdce.....a těm MOC a ještě víc DĚKUJI!!!!!!!!

z 20/9 :

Milí, moc a ještě víc děkuji všem, kdo jste se zúčastnili aukce a tím pádem přispěli na chod našeho depozita - na životy kočiček. Jste úžasní a patří Vám obrovské poděkování!!!!! Takže : DĚKUJEME!!!!!!! Děkujeme všem, kdo se zúčastnili aukce i všem, kdo ji pořádali a kdo do ní přispívají věcmi, zejména veliké poděkování Evičce Mencové!...
Od nás - no od nás až tak moc dobrých zpráv není, ale bezva je, že z kocouříků, kteří přišli o maminku a kterých se nakonec ujala paní Charouzová z Poličky a její dvě kočičky už zbývá jen jeden a i ten je zamluvený, další dva bráškové už našli domovy! Zbývající kotíci u paní Moniky - Timmi a Oliv - byli dnes přeočkováni, Timík zůstává u paní Moniky a její rodiny, Oliv je stále volná....
Bobík u paní Moniky má i přes dietu a léčbu stále průjem, zkusí se teď dávat ATB injekčně, snad to zabere.
Od včera má naše depozitum dalšího člena - Robinka. Robinka našla včera paní Monika sedět u útulku pro volně žijící zvířata Zelené Vendolí. Byl apatický a hubený.... Robinek je dospělý červeně tečkovaný kocourek, bohužel v těžké podvýživě (1,90 kg), skoro nechce papat, teplota pod normálem. Dostal nejen antibiotika, ale i další injekce, je na nahřívací podložce a netrpělivě čekáme na výsledky krví, které budou zítra.
Maruška nechcde papat. Včera ještě snědla trošku masa, dneska nic, ani filé na másle nechce. Nevidím to ani trošínku dobře:(.
Ozval se pán, co našel 4 koťátka v lese - snad se telef. spojíme, co dál. K nám teď fakt nemohou, řádí tady "rýma". Což očkované kočičky zvládají s pokuckáváním, ale na životu je to nijak neohrožuje. Ale neumím si představit sem vzít koťata.... A co s nimi dál??? Já vím, je to všude pořád stejné. Rok co rok, furtemfurt - pořád vyhozená koťata, kočky, co lidi dál nemůžou nebo nechtějí mít. Ale co my s nimi????? Kde vzít peníze na veterinu, na jídlo???? chjo:(((((( Fakt je to víte na co :(((((

z 14/9

Milí, vyšetření Bereničky v Hradci Králové proběhlo poměrně hladce (Beruška je a byla vždycky vzorná, jen já jsem sklerotik a přijeli jsme o hodinu dřív). Po vyšetření a rentgenech jsme dostali doporučení na jeden preperát - a jak jsem předpokládala i na to, že by měla Beruška zhubnout. Vím to (a nejen o ní, ale i o sobě) a nechci se lacině obhajovat, ale celý život měla Berenička naprosto stejný režim jako ostatní kočičky a že nabrala pár kilo navíc, než by měla mít, je nějak mimo mou úměrnou příčinu. Přístup ke krmivu má naprosto stejný jako ostatní kočky, jen asi napapání se a jiný metabolismus má odlišný od velké části kočiček.... Ale jsem malinko uklidněná tím, že ji zlobí artroza hlavně v jenodm lokti, zbytek kloubů by neměl být zdrojem enormní bolesti. Doufejme, že to nějak spolu zvládneme - není patrně vhodné v jejím věku 12 let hledat nový domov, těžko by si na něj zvykala a na rovinu - já si bez Bereniky, bez mojí Berušky, život těžko dokážu představit. Jsme spolu víc jak dvanáct let, až na tři týdny, co byla jako kotě umístěná a z umístění se pro velký průjem vrátila. Snad nám Velká kočka dá ještě nějaký rok....
Maruškam se po několika dnech kapaček moc nelepší, zítra ji čeká další odběr krve a uvidíme....

Také jsou naplánovaná čištění zoubků u dvou kočiček.
Nechci být zpravodajcem děsných věcí budoucích - ale už mnoho dnů se budím relativně v pořádku, pak ale při probouzení se nastupuje děsný pocit sevřeného žaludku a strachu ... děsím se toho, že k nám někdo vhodí koťata jako loni. Kdyby to bylo tak jednoduché,. napíšu na FB - NIC NEVHAZOVAT!!!, ale není. Lidušce v Poličce dnes někdo vhodil přes dvoumetrový plot dvě mimina. Je mi ouvej, že jsou pořád tak divný a bezcitní člobrdové, co tohle dokážou. Možná si myslí, jak dobře to vymysleli. Jenže tak malá mimina mají být u mámy. Jenže my - my divný a snad i pošahaní kočkolidi kupodiovu také máme svůj lidský ba člověkovský život, máme meze, kam až naše síly sahají a kam už ne. Máme finanční meze, kam můžeme zajít a kam už to nejde ani omylem. Máme i psychické meze - kolik utrpení, kolik bezesných nocí, kolik probdělých nocí, kolik dnů na veterině, můžeme zvládnout, kolik všeho můžeme zaplatit. A co asi tak všechno s námi zvládá vydržet naše rodina....Je to proti všem příkazům a doporučením, ale vbždycky se snažíme zvládnout přednostně ty maličké, poničené tvorečky. Na úkor všech. Na úkor nás. Jen tohle jde vždycky jen do určitého stádia. Pak, bohužel, bývá KONEC.... Nejen nás. Ale i všech zachráněných tvorečků.Když někdo z "kočkomilů, pejskařů...) odejde a zbude nejen truchlící rodina, ale i desítky zachráněných, ale v tu ránu opět opuštěných zvířat, co se stane????? Člobrda se pohřbí, ale ta živoucí jednou zachráněná zvířata? Některá si rozeberou ostatní "útululky", ale ne všechna...
A zrovna u nás je mnoho "staroušků" - co s těmi bude? Jediné, co mne může nějakým způsobem uklidnit je to, že ti "starouškové" měli u nás pěkný život. Mohli chodit ven, dostali dostatek kvalitního krmení, dostali pohlazení a pomazlení, pokud o něj měli zájem.
Horší je to s mlaďochy, ti vlastně nestihli ještě nic.....

z 13/9

Milí,
jen pár slov.... tři koťátka z odloučených depozit už mají nové domovy, další dvě jsou zamluvená.
U MonikyTimík a Oliv čeká přeočkování, oba dva jsou v pořádku. Půlroční skoro bílý kocourek Bobík trpí neustále průjmy, dostal ATB, dietní granulky.
U paní Charouzové jsou kocourkové v pořádku, v neděli jsem jim vezla další "várku" odčervovadla - banminthu.
Podzimní rýma se u nás pomalu zabydluje, koťata dokýchávají, Raulík, Willík a malý Mikeš mají ATB. Začínají ale pokýchávat další kočičky.
Poslední dny bojujeme. Bojujeme, protože Maruška má akutní selhání ledvin, tak je od pondělí na kapačkách. Kreatinin přes 1000, urea kolem 80, ale není chodokrevná, šance ještě pořád je.
Zítra je objednaná Berenika u Dr. Pavlíčka v HK Vetu, kvůli artroze v lokti. Skoro už nechodí, jen polehává.
V pátek mám objednané dvě ošetření zoubků....

6/9

Milí,
nemám vůbec dobré zprávy. Dnes ráno nás opustil náš milovaný Červík. Jako malé velmi plaché koťe nám ho spolu s dalšími šesti sourozenci někdo loni na podzim hodil k domu. Ochočování bylo velmi dlouhé, ale nakonec byl Červík celkem vlídný kocourek. Brzy se zjistilo, že má nemocné srdíčko, po vyšetření na klinice v Hradci Králové bylo jasno - těžká srdeční vada, málo obvyklá u koček. Červík bral denně léky a vypadalo to, že bude vše relativně dobré. Před dvěma týdny dostal nějakou virozu, dostal antibiotika, pak další, nevypadalo to hůř, než nějaká "rýma". V pondělí u pana doktora ještě pořád dobrý - ale jeho stav se včera velmi zhoršil a dneska nezbylo, než jej nechat odejít. Je nám moc a moc smutno. MOC. Červíčku náš, spinkej v klidu.

cervik.jpg

 

Včera dopoledne nás opustil náš Ratmírek. 
Přijali jsme ho 2.8.2011, dospělého, vyhublého, potrhaného. Ratmírek se moc rád mazlil, když se choval, otíral si hlavičku o můj obličej. Ale také měl rád svoji volnost. Byl veliký lovec myšek. V únoru prožil první ne až tak těžké selhání ledvin, ale ještě se z toho dostal. Teď ho ledviny zradily hodně, během pár dnů výrazně zhubnul, zalézal do krabice za závěsem, dnes už ani nespinkal. Nechali jsme ho odejít.... 
Ratěnko, moc nám budeš chybět, byl jsi krásný a moc hodný kocourek.

21432752_1882172698465890_6488826658379543263_n.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář