Jdi na obsah Jdi na menu

Říjen 2017

2. 10. 2017

30/10

Před rokem a dvěma týdny k nám někdo vyhodil šest malých, krémových kocourků. První z nich umřel po několika dnech. Ani ještě nestačil dostat jméno. Druhý z nich, Pěšinka, jako první poznal, že lidská ruka umí také hladit a stal se opatrným mazlíkem. Jako první také odešel do nového domova, kde byl milovaným členem rodiny. Umřel v polovině srpna. Pak si osud zahrál s Červíkem - svou těžkou vrozenou vadu srdíčka zvládal dobře, přesto umřel začátkem září. Vejreček byl ze všech krémáků nejplašší, ale nakonec se z něho stal největší mazel na Chmelforku. Přesto ho dnes, stejně jako jeho brášky, dohnal jeho Osud. Z krémáků nám tady zbyl Plachetka a Vítek. Jak ale do hajzlu dlouho? Kdy i s nimi si Osud pohraje a vytrestá je za jejich existenci? Je tohle spravedlivé? 

vejrik.jpg

27/10

Milí,
chci MOC poděkovat dm drogerie markt za velkorysý materiální a finanční dar. Dne 4.10.2017 na mezinárodní den zvířátek přijely pracovnice "svitavského déemka" a přivezly mnoho konzerv, kapsiček, vaniček a steliva. Navíc nám společnost dm drogerie markt ještě věnovala i finanční dar na účely úhrady veteriny. Byla to obrovská pomoc, protože poslední měsíce se potýkáme ve velice bídné finanční situaci, kdy každý den bojuju s tím, abych se nadechla, nebála, co bude a fungovala.... Konzervy máme ještě v zásobě, díky peněžnímu daru jsme už konečně mohli zaplatit zářiovou fakturu na veterině. Z čeho budeme platit tu říjnovou, to opravdu nevím. Pomoc od DM přišla včas a velice vítaná. MOC DĚKUJEME!!!!

dm1.jpg

dm-holky.jpg

12/10

Milí,

lesní koťátka na tom stále nejsou nejlépe, poblinkávání u těch třech malinkých přetrvávalo, denně jsme jezdili na veterinu. Snad od včerejška se všem dělá trochu lépe, jsou ale drobouncí, nikdo nechtěl papat, musela jsem je krmit. Teď už začínají všichni celkem baštit, sice opatrně, ale dobrovolně. Doufám, že nejhorší máme za sebou a bude jen lépe. Kavánek už bydlí s ostatními kočičkami, chodí si ven a vypadá spokojeně, ani nechce do ložnice na noc. Nechá se pohladit, ale že by byl mazel, to ne. Flíček udělal obrovský pokrok, nechá se pohladit, jen se prvně bázlivě přikrčí, když vidí blížící se ruku. Ale už mazlení i vyhledává a navíc si mne omotal kolem packy, dělám mu indiánskou babičku. Když přijedu z práce a nakrmím kočičky, vezmu Flíčka do náručí a jdeme na procházku, kde mu ukazuji, kdo kde spinká, sedí, chodí, kam bude chodit, až bude pořádně papat a zesílí, vezmu ho v náručí i na dvorek, na zahrádku. On si to užívá, přede, šlape mi pacinkami na ruce a rozhlíží se, nasává venku vzduch... Když ho potom v ložnici odkládám, nechce se mě pustit a naskakuje zpátky do náruče, takže - procházka nanovo a tak dokola:). Ráno, než odjedu do práce, stejný postup. Už jsem začala brát i Bobinku, ta je ale stále hodně bázlivá, snad se časem také nechá ukecat... Pankrácek je mazlík od počátku, spolu s Flíčkem už hlídají dveře, aby mohli utéct do obýváku, zatím vyhráváme my, co umíme dveře zavřít:).

Ve středu odjela do nového bezva domova Dorinka, navíc ne k úplně "cizím" lidem, ale k paní, se kterou se roky zná moje dcera, takže o Dorince budeme vědět pořád.

V pondělí jsem jela fotit koťata u jednoho staršího pána, sice mu platívám kastrace, ale žádný rok nedotáhne "do konce", vždycky mu nějaká plodící kočka zůstane. Koťátka byla osmitýdenní, líbivá, ale bydlela v nějaké kotelně nebo co to je, extrémně silně zablešená. Zvlášť šedá kočička, slabší než další dvě její sestřičky, byla blechami obsypána celá celičká. Nafotila jsem, sjela na veterinu pro Stronghold, nadělala si pipetky - tři pro koťátka a pět pro dospělé kočky (a původní pipeta na obrovského psa byla skoro prázdná). Koťátkům jsem kapičku za krček dala hned, pro ony dospělé kočky (kterou jsem ale žádnou neviděla) jsem pipetky nechala u majitele, ať jim je dá, až příjdou domů.

Co hezkého bylo z této "návštěvy"? Stal se tak nějak zázrak. To ráno mi volala paní Monika, že by jedna známá chtěla kotě - kočičku, že jí umřel starší kocourek... Ale Dorinka byla rezervovaná, Bobinka je nemocná, malá a plachá - a zbytek koťátek doma jsou samí kluci. Shrnu to, ještě ten den odpoledne jsem vezla všechny tři kočičí holčičky do jejich nového domova, kde si náramně rychle zvykly, pěkně papají, blešky Stronghold zlikvidoval. Včera jsme je byli s manželem navštívit a odjížděli jsme s úsměvem.

pa091383.jpg

pa091387.jpg

pa091396.jpg

kočičí holčičky

A co ne moc hezkého bylo z této "návštěvy"? Že před tím domem pod tújkou byl kocourek, který mňoukal a volal - pán říkal, že je tam asi přes měsíc, že mu ven nosí jídlo, ovšem ani na dvorek ho nevzal. Veterinu za cizího kocoura platit nechtěl. Kocourek byl pod tújkou když jsem jela nafotit koťata, byl na stejném místě, když jsem odvážela koťata, byl na stejném místě i navečer, kdy jsem vracela přepravku. Prý tam byl pořád, celou dobu. Včera navečer ho dcerka vzala prozatím k sobě domů, v sobotu by měl kocourek odjet do nového slíbeného domova v Brně. Dnes ale musíme na veterinu, protože je nemocný.

ludvik-u-misek.jpg

Poslední týdny se vůbec trošku dařilo s umísťováním, v neděli jsme odváželi do nového domova v Kladně stříbrného Mourka - jednoho ze tří kocourků, které mi dovezli jako malinká miminka, když jim pes zakousnul maminku a já jim po několika dnech krmení lahvičkou našla dvě náhradní maminky u paní Charouzové v Poličce. Paní Charouzová byla fantastická, o kocourky se vzorně starala, dva kocourkové už byli umístěni dříve a teď jsme odváželi posledního - třetího. Z těch malinkých miminek vyrostli krásní  a zdraví kocouříci.

monty-kladno.jpg

Mourek - nyní Monty v novém domově

stribrnobily-kocourek.jpg

stříbrnobílý kocourek v novém domově

U paní Moniky v Květné jsme měli v depozitu pět koťat - čtyři malá a jedno odrostlejší. Kouřovobílou kočičku a stříbrnobílého kocourka odvážel manžel už dřív do Prahy, kde si je převzala paní a jeli směr Plzeň. Oba dva prospívají a dělají novým páníčkům jen radost. Tříbarevná Oliv, jednooký Timík a bílý Bobík našli u paní Moniky Domov. Zůstávají....

Prostě - na naše oblastní podmínky jsme pár dobrých domovů našli, uvidíme, jestli se ještě zadaří. Doma je ještě osm koťátek - čtyři od Valinky a čtyři lesní koťátka... sedm kluků a jedna holčička.

2/10

Milí, lesní koťátka celý týden poblinkávala, ne každý den každé kotě, ale sem tam vždycky někdo. Kavánka a Pankráce jsme brali v sobotu na veterinu. Bobinka a Flíček jsou stále ustrašení, asi se z nich mazlíkové opravdu nevyklubají. Proto myslím, že šlo patrně o troje koťata odložená na odpočívadle v lese. Větší Kavánek, pak malý černý mazlivý Pankrác - a malí plašánci Bobinka s Flíčkem. Všichni jsou na dietě, zítra musím dokoupit další dietní konzervičky, granulek ještě trochu máme.

Evidentně začal podzim, protože kočičky začaly hodně moc papat, konzervy jen letí, ráno jsem je ani nestačila otevírat a doplňovat misky, jak jídlo mizelo.

Moc děkujeme Evičce Mencové za balík s granulkami a konzervami pro koťátka!!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář