KOČKY SOBĚ, z.s.

29/4

Týden uběhl ani nevím jak.... Chmelinka je v pohodě, byla u pana doktora na kontrole, nezjistil nic špatného, takže byla už párkrát na chvíli puštěna ven. Nechodí vůbec nikam daleko, jen  se nám motá kolem nohou, hlavně si užívá vůní a travičky. Chodí si i na návštěvu do kuchyně, na dvorek. Je s podivem, že se naprosto se všemi kočičkami snese bez jakýchkoliv problémů. Žádné syčení, vrčení, všechno v pohodě, klidu. Samozřejmě ji hlídáme, kdyby náhodou došlo k nějaké pranici, tak by to pro šité bříško nebylo vůbec dobré. 

Ondřej dostal ošklivý zánět do obou oušek, pak se přidala i teplota a trochu rýma. Byl velmi skleslý, ale už je mu mnohem lépe, večer jsem ho nemohla najít, aby dostal tabletku. Docela jsem měla nahnáno, protože stejně začínal onen "hnus" u Dobromilka. Teď to bylo naštěstí něco jiného.  Raulík má delší dobu problémy s polykáním, jako kdyby měl zahleněný krk, takže dostává Enisyl-F. Ne že by mu nějak chutnal, ale poctivě svou dávku spolkne. Chudák, vždycky si myslí, že mu nesu jeho oblíbenou Bezopetku, a pak dostane tenhle fujtajbl....Zajímavé, uvádějí, že kočkám celkem chutná. Dávala jsem ho už opravdu mnoha kočičkám, a doposud jsem se nesetkala s žádnou, která by ho dobrovolně vzala z prstu.

Včera proběhla protiklíštěcí akce, aneb kočičky dostávaly Efipro za krček... Jak já tyhle hromadné akce nemám ráda. Kdyby to bylo jen tak pro dvacet třicet koček, tak ještě...ale takhle. Co stříkačka za krk, to zápis do papíru, abych věděla, co kdo kdy měl... Samostatné pipetky by vyšly moc draho, takže se kupuje velká pipetka, která se rozdělí na 8 dávek. K tomu velmi dobře slouží 1 ml stříkačky, jenže tyhle antibleší fujtajbly jsou žravé - během dvou tří natáhnutí ty drobounké kapičky sežerou písmenka na stříkačce. Abych jich nemusela spotřebovat kvanta, tak zavčas na stříkačku v dávce 0,5 ml navlíknu gumičku a pak už je opěrný bod ona gumička... Sice aby to dostatečně účinkovalo na klíšťata, měla bych toto opakovat za dva max. tři týdny. Myslím, že to zopakuji jen u těch klíšťatonosičů, co chodí domů s větším množstvím přísavek (za krkem, nad okem či pod bradou). Na blechy to funguje mnohem déle. Párkrát mi nějak "došly ruce" a stříkačku jsem za píst podržela v puse. Jejda, to je ale fujtajbl, rty pálily, trochu opuchly, no - nic pěkného.

Příští víkend bude odčervovací akce.... Pro mě obdobná hrůza, a obě akce zase navýší výdaje, ale co se dá dělat. S breberkama v bříškách se kočičkám nežije moc pěkně. A tím, že chodí ven, loví myši a kdeco, je odčervování nutné.

Tamaryška na nás, prosím, dlabe. Do ložnice chodí spinkat minimálně, venku dělá, že je hluchá. Je to krásná a hlavně zdravá holčička, náš Jiřík jí říká Torpédo:) Jsem šťastná, že tohle všechno zvládla.

Jinak příšerky kvitují s velkým povděkem, že dorazilo jaro. Tak, jak bývalo v obýváku přeplněno, bývá naopak - tedy kočkoprázdno:) Dětičky lítají venku, vyhřívají si kožíšky na dvorku a i jinak tráví volné chvíle. Dneska ráno to bylo doma docela zajímavé. Jako každý den je první cesta k miskám na zemi - zvednout je, dát do dřezu a chystat nové čisté misky. A tak si s poklidem ukládám misky do dřezu, vnímám u nohou cosi, lehce tam hodím oko - vidím jednu z hraček, takoté šmrdlátko strakaté, volně vinuté kolem tyčky. Dobrý. Něco mi ale oči vrátilo zpátky dolů - hned vedle hračky si leží volně vinutá - zmije.... Byla už mrtvá. Jen dvě věci mi vadí. Teda tři. Jednak - zabije kočka zmiji aniž by byla uštknuta? Druhak - proč hernajs loví zmije, když jsou všude myši???!!! a do třetice - obvykle hodně úlovků nosí domů živých. I ona zmije byla zavlečena domů živá? Pak si jděte v noci potmě na wc.... Nestačí, že příšerky denně usilují o naše zabezdušení přivozením infarktu, ještě budou tahat domů tyhle jedovatý tvorečky.... Teda - chudák zmije. Chudáci slepýši, ještěrky, rejskové a netopýři. Tohle je dost krutá daň, kterou naše svědomí za držení kočiček odvádějí.... Prostě kočka je šelma a má-li šanci lovit, loví. Bohužel.

22/4

Opět nebyly vůbec přívětivé dny. Ve středu 17/4 v podvečer začala Chmelinka rodit, bohužel se jí nedařilo a po desáté večer byl proveden císařský řez. První dvě koťátka se nepodařilo oživit, zbývají tři byla velmi slabá. Chmelince se navíc neutvořilo mléko. Ve čtvrtek zemřelo třetí koťátko, zbývající dvě bojovala. Kocourek byl schopen se asi třikrát přisát, ale Chmelinku jako kdyby něco moc zabolelo a ucukla. Mlíčko se ve včtvrtek večer trošku snad i tvořilo, ale kojení nešlo. Přestože jsem je po dvou hodinách krmila, a holčička dlouho statečně pila, tak v sobotu ráno zemřel kocourek a brzy odpoledne i kočička. Chmelinka zůstala sama.... Je smutná, ale chodí se mazlit, celkem i papá, i když ne moc s chutí. Ale je to statečná kočičí dušička a jsme moc rádi, že tohle zvládla alespoň ona sama. Přišly nám conavelescentní konzervičky od hodné paní Světlany Valáškové, tak Chmelinka dostává své příděly.

Delší dobu trápí Brunečka průjem, má druhé léky, dostává probiotika, smectu, ale nějak se nedaří průjem zastavit. Byl i odčerven (je to velký myšožrout...). I on dostává convalescentní konzervičky . S Brunečkem je všechno těžké, je to takový poloplašánek, nějaké cestování tam a sem k veterináři nejde, ani ho zavřít. Nezvládl by to psychicky. Po několika dnech se mi dnes ráno zdálo, že jsou střeva trochu klidnější. 

Moc děkuji i za poslané korunky paní Nděždě Bosákové a za donesené korunky a dobrůtky naší Kamilce Wanecké . Nejen že se hodí, ale i hodit budou - :

Objednala jsem velká balení Frontline spot-on, najednou nosí kočičky spousty klíšťat, tak snad je to na dva tři týdny ochrání. I tak už potřebovaly protibleší opatření... A velmi brzy musím objednat i odčervovací tabletky, opět nastala doba dalšího plošného odčervování... 

O víkendu byl u nás náš Jiřík s Růženkou, takže bylo více rukou na mazlení a hlavně Růženčiny ruce neustále někoho česaly a dětičky si to užívaly plnými doušky:)

Nějak už bych si moc přála, aby všechno bylo v pořádku.....

Eva

15/4

Sheldon v sobotu zemřel. V pátek se zhoršil, bohužel už dopolední návštěva veta nebyla dobrá a odpolední výsledky krve katastrofální. Shelly to vzdal dávno, my až v sobotu. 

Včera nám zase nahnal plno strachu Dobromil. Najednou vůbec nemohl dýchat, skoro se dusil. Podle rentgenu těžký zánět plic, patrně i tekutina v hrudníku. Dostal injekční antibiotika, celé odpoledne, večer a ve tři v noci byl stále moc špatný. Ráno ale chodil, dýchal hodně pěkně a jedl - tak snad to bude dobré!!! Sice budeme jezdit denně na injekce, ale to je naprostá maličkost. 

Chmelinka stále neporodila.

Opět byla v chodu germicidní lampa.....

Víkend byl teplý a slunečný a dětičky toho řádně využívaly - nahřívaly si kožíšky a nebýt smutku z Sheldnova odchodu a strachu o Dobrouška, tak to byl podařený víkend. Je moc fajn vidět, že jsou kočičky spokojené a v dobré náladě - a po té dlouhé zimě jim sluníčko opravdu udělalo moc dobře.

11/4

Včerejší den se neudálo nic nového. Sheldon stále nechce jíst, bohužel krmení snáší čím dál hůř. Podařilo se mi do něj dostat i pár kousínků masa, ale je to opravdu složité. 

Chmelinka je stále celá, přikládám foto jejího něžného obličejíčku : 

Dobromilek a jeho nádherné oči ještě před onemocněním :

10/4

Situace u nás doma je obdobná, jako jsem psala 8.4. Tamaryška na dnešek spala v obýváku - po dlouhé době nechtěla k nám do ložnice. Sice se ráno nehrnula k misce s krmením, pak jsem si ale vybavila, že jsem ji v noci přistihla u misky, jak dlabe vařené kuře a hned jsem byla klidnější. Ona je to osůbka velmi silná a pokaždé padne jen až když je opravdu ouvej. Pitkin dost pospává, ale chodí si po domě, ven. Jen je jakoby zpomalený, naprosto nemá ten náboj energie, který míval. Snad se se vším srovná. Šmedlík i Dobromil se hodně snaží, a i když nemoc Dobrouška zasáhla hodně, má odhodlání všechno zvládnout. Se Sheldíkem je to pořád o ničem. Místo, aby se zlepšoval, spíš se zhoršuje, čím dál hůř snáší krmení, sám se nenapije ani nenají. Je slabounký, vyhublý, bíložlutý. A velice smutný. I když se nevzdávám a stále doufám, tak z něho nemám dobrý pocit. Chmelinka je stále kulaťounká, ráno nic nenasvědčovalo tomu, že by se porod chystal. Každopádně je pod neustálým dozorem - kdyby něco....

Ostatní dětičky zatím relativně dobrý. I Krychličce a Ritušce už je lépe, Lottynka je stále taková smutná, zaražená, průjem jsem dál neobjevila (jenže absolutně nestihneme uhlídat  produkty u všech kočiček). Antibiotika dostávají ještě další, třeba nově i Čip, ale taky navštěvující kocourek Duplík. Naštěstí se dostavuje každý den a jak jsem se na něj ráno dívala, jeho pusinka už je lepší. 

Nelíbila se mi Beatrice, tak podivně na mne shlížela z boudičky na skříni, ale nakonec seskočila dolů a vítala se s kočičkami. A když jsem dala baronkám (siamkám Beatrice a Brigitta) nahoru k pelíšku vařené kuře, hned se do něj pustila. Kdyby tyhle dvě onemocněly, nebylo by to jednoduché, jsou stále plaché. Sice si Beinku (Beatrice) mohu pohladit, pokud se ona sama otírá o další kočky (stejně tak si hladím i Klapíka u jídla), ale jinak na sebe sáhnout naprosto nenechají. Naopak když jsou ve své boudičce a já jim každý večer přeji dobrou noc, tak na mne syčí. Jaro se blíží a snad i konec téhle hrůzy. V tom velkém počtu je málokdy doba, kdy by nebyl nikdo nemocný. Ale tohle opravdu nebylo nic hezkého. Přišli jsme o dva kocourky, jak dopadne Sheldon ještě není jisté, ani zda se těm těžkým marodům zlepší funkce ledvin, nevíme, jak dopadnou koťátka od Chmelinky, jak ona sama zvládne porod, protože její dýchání je opravdu nehezké. Ale vidím konec téhle hrůzy a to i díky Vám všem, milí přátelé.

Připojuji další obrovské díky pomocníkům v boji s nemocí : MOC DĚKUJI  paní Ivě Hamáčkové, paní Kateřině Matouškové, paní PhDr. Jarmilce Červenákové (Jarmilko, máš ode mne Pusinku s Klementýnkou a vím, že pomáháš velkému množství kočiček!!!), paní Lence Loucké (Leni, díííky) a paní Václavě Durakové. Jste všechny zlaté:)

Eva

8/4

Naši milí příznivci, po víkendu podávám malinký raport. Můj páteční pocit je patrně správný a věřím tomu, že choroba, resp. její hlavní nápor, je na ústupu. Povšechně ty kočičky, na kterých bylo vidět, že s něčím bojují, jsou ve velké většině opět OK. Pravda, stále povšechně nemají tu správnou chuť k jídlu, ale rozhodně jí víc, než před týdnem. Nemocní "jen na tabletkách" jako třeba Brejlička, Tášenka, Kvaska, Liborka, Červeňáček a další už jsou opět fit. Nejvíce nemocní - tedy malá myška Tamaryška, čokoládový mazlík Pitkin, černý panter Dobromil, drobný mazlivý Šmedlík a krémovofialový elegán Sheldon - u těch je situace následující: Tamaryška zase dovádí, papá, pije a hraje si, jako by jí nikdy nic nebylo. Doufám, že už je tomu tak napořád, protože už v půli minulého týdne vypadala, jak je za vodou a pak jí bylo opět špatně. Pitkinek sice chodí, pije a jí, ale na první pohled je na něm patrné, že mu ještě pořád není dobře. Ale po takové nemoci není divu, bude se zotavovat dlouho. Dobromilek je zase ve své kůži, i když má tlamičku bolavou. Ale je veselý, dobře jí (a všechno chce ochutnat), i pohybově je na tom dobře. Šmedlíka nadále trápí dost ošklivá rýma, ale dneska ráno už mi připadal i veselý, každopádně mne doprovázel po schodech nahoru do pracovny, kam jsem nesla jídlo a tabletky, a také hned zkoumal, jakou kapsičku kolegové dostali. S Sheldíkem je to horší. Kanyla se v pátek vyndala, když je schopen polykat tekutou stravu ( a taky už mu čtvrteční kapačka nedělala dobře). Takže od pátku je jen na krmení stříkačkou, kdy dostává konvalescenční kašičku a konvalescentní konzervičku a/d. Jenže sám zatím nejí ani nepije. Většinu doby strávil zalezlý v botníku u topení... Jakoby úplně ztratil chuť k životu. Tak jsem včera večer  už otevřela dveře do marodky - tedy přední předsíně, ať se může Shely zapojit do dění, byť třeba jen poslechově. Nakonec pozdě večer přišel do kuchyně, otíral se mi o nohy a já v tu chvíli nevěděla, jestli se mám radovat, že má zájem nebo se se mnou přišel rozloučit.... Ráno ale spal ve svém botníku a při ranním krmení, kdy zejména starousedlíci hupsnou na stůl a volají JÍÍÍST a HLADIIIIT přišel opět do kuchyně, přes židli vyskočil na stůl. Tam si sice lehl, ale byl mezi svými. Dokonce přičichnul ke granulkám. Potom si slezl na židli, kde jsem ho i nakrmila. Při mém odchodu do práce stále ležel na židli. Je to teď na něm, aby žil. Vypadá hrozně, jeho žlutá a přitom bledá kůže je děsivá, ale u Pitkina mi příjde, že žloutnutí už ustupuje.

Onemocněla Krychlička, ale jen lehce, to samé Lottynka. Vůbec dobře nebylo Tomíkovi, jenže u něj musím zjistit, jestli se pere s viry nebo ho opět kosí problémy močových cest. Berenička ráno trošku blinkala, ale asi to bylo normální, protože celý víkend komunikuje už jako dřív, moooc chtěla česat, chodí se mazlit a hraje si. Leonard ještě pokašlává, Wilík stále nemluví, ale tohle jsou všechno lehké průběhy a ani netuším, jestli za tím vším je ona mrcha zabíjácká, nebo  se tam tluče mnoho jiných věcí.

Celý víkend byl osvětlený, tedy svítilo se germicidní lampou a konaly se různé přesuny kočiček, aby bylo možné pokoje dobře vysvítit. Nebylo to jednoduché, ale zvládli jsme to. My i kočičky. 

Chmelinka mi stále dělá vrásky na čele. Počátkem dubna se jí na bříšku objevily malé modřinky. Myslela jsem, že se snad o něco praštila. Ale dnes ráno měla na bříšku pod hrudníkem vylízané kolečko, dost velké, asi jako dvacetikoruna. Strhlou úplně tu vrchní vrstvičku kůže, takže rána byla lepkavá. Sice jsem jí to namazala framykoinem, ale to si může opět slízat. Nikdy jsem se s ničím takovým nesetkala, nevypadá, že by byla ve stresu, už je na ložnici dost dlouho zvyklá. Spíš si myslím, že ji bolí bříško a ona si tím chce ulevit. Obvykle si kočky vylizují srst ve stresových situacích, lízání bývá nutkavé a nic takového jsem u Chmelinky neviděla, tuhle neplechu zvládla v noci, spát jsme šli pozdě, až před jednou hodinou, a to bylo všechno v pořádku. Není to nic život ohrožujícího, to vůbec ne. Když si toho nevšimne, za dva dny je to opět zhojené. Jen se bojím, aby nepokračovala - protože pokud se kotíci narodí v pořádku a budou sát, pak jí všechna taková slabá místa poraní drápky. Už novorozené kotě má v tlapičkách obrovskou sílu, sotva zalape po dechu, dere se ke zdroji mlíčka a když má sourozence coby překážku, tak ho dokáže odškrábat z cecíku. Hele, dlouho jsem váhala, jaké slovo použít, ale prostě to jsou malinký cecíky. Jo, asi to je struk, ale to v mé hlavě přináleží ke skotu... Boje novorozených koťat jsou tvrdé, a když bude kůže slabá, bude se to asi dlouho hojit. Jinak Chmelinka začíná nabírat tvary balonku s nožičkama a hlavičkou....

A to je fotka 5 dnů stará.... Ráno na porod nevypadala, já jsem si to naplánovala na 10. dubna - tak uvidíme. Hlavně, aby to Chmelinka dobře ustála, udýchala. Její dýchání je stále takové těžké. Ani netuším, kolik má roků. M.j. jí chybí jeden špičák, ostatní zoubky taky nic moc, asi extra mladice to nebude. Je to ale moc hodná kočička, i když Tami si to o ní určitě nemyslí. Tamaryška miluje kočičí společnost, moc ráda nastavuje hlavičku, aby jí ji druhá kočička umyla. To ji naučila Julinka. Julinka aneb Ťulík totiž umyje každého, kdo jí nastaví ksichtík, a Tami ho nastavovala moc ráda. Poslední týdny má ale Julinka vstup do ložnice zakázaný.... Takže ze všech kočičích obyvatel ložnice je k Tamaryšce shovívavý jen Středeček, který ji i umyje, ale jen tak odtud potud, aby se neřeklo, že starej kocour pečuje o dítě. Pak ji lehce kousne nejčastěji do ouška a Tami ví, že se má stáhnout. Ale spinkat ji natlačenou k tělu nechá... Chmelinka, Raulík i Fialka Tamaryšku nemusí. Fífa na ni syčí, Raul před ní uskakuje jako nemotorný kůzle a když je nejhůř, tak ji trošku kousne. Chmelinka prvně syčí a když ani to nepomáhá, tak Tami slízne jednu packovou. Však dneska ráno zůstala mezi ostatními, ať může pobíhat na sluníčku. Koťata - no, koťata, jsou to desetiměsíční kočičáci, si s ní pohrají. 

Takže, milí moji, chci všem poděkovat za zaslané korunky. Jste zlatí a tentokrát nám opravdu vytrhly trn z paty. Děkuji paní Marii Michlanové, Janě Koutné (hele, Vy jste si vzala Elišku (Knoflenku) a tím jste pomohla jak nejvíc to šlo!!!), paní Mgr. Evě Bártkové, paní Kateřině Bartákové, paní Evě Loziakové, paní Bc. Kamile Wanecké (hele, Ty sis vzala Ťuldu (Peršánka), Čerta (Žižína) a Wandičku a pomáháš jak jen můžeš!!!!), paní Haně Tománkové, paní Zuzaně Břenkové, panu Pavlu Nestlerovi, paní Evě Kastnerové, panu Vladimíru Maškovi (hmmm, Imaonko, Ty sis od nás vzala Pinečka a Alíšku a stále pomáháš!!!), panu Janu Břenkovi, paní Renátě Hrabákové, panu Milanu Mencovi (Evi, Ty máš od nás Lojzičku a pomáháš pořád!!!), paní Veronice Ožanové, panu Pavlu Broklovi (Haničko, Ty sis vzala Šroubka s Juditkou a ještě nám posíláš energii!!!!), panu Ing. Pavlu Šlampovi, panu Bc. Václavu Vlčkovi, paní Petře Součkové (Petři, díky!!!), firmě PERLÍK s.r.o velikánské díky a veliké díky i sdružení na pomoc zvířátkům - Otevřená srdce pro zvířata - Aukce ze srdce. No, a obrovské díky patří Irence - Oliveru Dip a Lidudšce z Opuštěné kočky Polička. Lidi, DĚKUJU. Děkuji za peníze, za držení tlapek a palců a za to, že ještě pořád jsou na světě lidi, co jim osudy zvířátek a pachtění se nás bláznů není ukradené.....

Eva

5/4

Milí přátelé, viděla jsem na FB, že nám moc a moc pomáháte - a za to Vám všem mnohokrát děkuji. Přála bych si, abychom vás všechny mohli poznat a přivítat vás u nás, ať vidíte naše příšerky:) Teda - až se přežene tahle ošklivá choroba.

Včerejší návštěva u veta dopadla jak jsem čekala - Pitkin byl propuštěn "do domácího ošetření". Už nemusí ani na injkce, jen dobrat léky a cca za 2 týdny se nechá udělat opět rozbor krve, jak jsou na tom ledviny a játra.... Sheldonek se zhoršil, i teplota byla zase jen na 35 st. C. Večer opět dostal kapačku, nacpali jsme do něj asi 20 ml konvalescentní kašičky. Opět nechtěl polykat, ale s hlazením krčku se to nakonec podařilo. Pravda, měla jsem dost obavu, jestli ho najdu ráno živého, naštěstí dobrý.... Nechci se radovat předem, ale ráno spolykal 30 ml kašičky dost pěkně, snažil se, kluk fialovej. Kdyby tahle snaha vydržela, bylo by to snad dobré. Večer jsem byla velice skeptická, oba jsme nad ním brečeli. Tak SNAD!!!!

Tamaryšce se udělalo také lépe, už tolik nepolehává u topení, je mnohem živější. Včera jsem pro dětičky dostala v "naší" květeně celou bednu květináčků s narostlým obilím, co bylo na velikonoce. Květináčky jsem doma porozdávala do všech místností a koutů a zbylé jsem dala ještě s bednou do ložnice. Tami tam hned hupsla, zkoumala a prostě normálně blbla:)

Celkově zbytek marodů, co je na tabletkách, se pozvolna a pomaličku lepší, pár kočiček, včetně Nellinky a Bereničky svůj boj s viry snad zvládlo, obě jsou už zase skoro v pohodě. Omarodila Rituška, ale zatím (a snad napořád) jen lehce. 

Kdo mi dělá nadále starosti je Chmelinka. Sice papá - teda jen to, co je ochotna sníst, ale zhoršilo se jí dýchání. Už jednou měla zánět průdušek a mám dojem, že se jí to vrací. A porod nablízku. Miminka se v bříšku hází, když si Chmelinka lehne bokem na její oblíbený parapet (je hodně široký), tak se bříško jen kroutí. Včera jsem vyjmenovala, kdože bydlí v ložnici, a zapomněla jsem na Středečka....takže ještě Středík!!! I když on většinu času tráví venku, povětšinou na půdě protilehlého domu. Často tam sedává v otevřeném resp. možná chybějícím okýnku a kouká dolů.

Nevím proč, ale i když mám stále mnoho obav, nějak jsem dnes začala vidět konec trampotám. Je to ještě na pár týdnů, než se situace uklidní, ale pocitově jsem teď klidnější. Tak třeba už hrůzám zatneme tipec. Moc bych si to přála.....

Všem vám moc a moc děkujeme. Za pomoc, za držetí palců, za to, že jste s námi....

4/4

Felix včera v 23,30 hod. zemřel. Tolik jsme chtěli, aby žil.... Sice se teplota zvedla na 35 st.C, ale Felixek neměl síly. Hned jak jsme dojeli z veteriny, tak se napojil opět na kapačku, jenže před nočním kapáním se stav prudce zhoršil a museli jsme mu pomoct skončit s utrpením, takže jsme ještě jeli k vetovi, aby pomohl Felixkovi na druhý břeh.

Ani jinak nemám nic moc dobré zprávy, snad jen, že se Pitkin opravdu velmi lepší, po večerní kapačce už je i bez kanyly. Jí, pije, umývá se a mazlí... Sheldon se spíš horší, stále nepije, nejí a přestože dostává v kapačce výživu, slábne. Ráno jsem do něj dostala cca 10 ml konvalescentní kaše stříkačkou, velice špatně polyká. Tamaryška se taky horší, od večera se stále někde choulí k topení, ráno i trochu zvracela. Chmelinka se ráno pěkně najedla kašičky, ale na dotek byla dost teplá a hodně předla. Jestli bojuje s viry nebo na ni jde porod, to uvidíme. Přestože mají Brejlička a Dobromil hodně bolavé tlamičky, oba dva jí pěkně. Včera dorazila objednávka ze zoohitu, tudíž zbyly 4 prázdné krabice a byly velice uvítány . Sice je teď místo kuchyně překážková dráha, ale protože kočičkám moc prostoru na spaní nezbývá - ložnici okupuje Tamaryška, Chmelinka, Raul a Fialka, ostatním je teď vstup zakázán. Přední předsíň je marodka. Zbývá jen obývák, kuchyně, zadní předsíň a pracovna... Právě přední předsíň kočičkám hodně chybí, spává jich tam i patnáct. Mají tam gauč, dvě velká škrábadla - odpočívadla, police a skříňky s pelíšky a navíc není průchozí (domů chodíme zadem), tak mají na spánek klid.

Máme velký strach, co bude dál....

 3/4

Lidičky, prožíváme teď moc těžké dny. Celé depozitum napadly nějaké zabíjácké viry. Po smrti Blažejíčka těžce onemocněla Tamaryška, hned nato i Sheldon, Pitkin, Červeňáček, Dobromil, Šmedlík, Brejlička, Liborka, Táša, pak i Kvaska. Vůbec dobře není Leonardovi, Nellince, Lottynce, Brunečkovi, i Berenička pohubla. Tamaryška vypadá, že je z nejhoršího venku, ale ještě pár dnů, než tomu půjde uvěřit. Sheldon s Pitkinem už byli skoro na druhém břehu, teprve včera se snad navrátili. Našli jsme i těžce nemocného Felixe. kocourka, co k nám chodí... Včera teplota jen 32 st. C. Stále jen sedíme u kapaček.... Všechny, kdo na nás myslíte, prosím - držte palce. Bude to potřeba. Kočičky všechny málo jí, asi každá se s tím nějakým způsobem pere. Všechno vypadá jako mix panleukopenie a herpesu, ovšem ještě s něčím. Všichni černí kluci i Sheldon jsou žlutí. Biochemie ukázala špatné výsledky ledvin, obrovské množství bilirubinu. Germicidní lampa dorazila teprve včera. Faktura na veterině se vyšplhala opravdu nehezky vysoko. Udeřila těžká doba. Ke všemu je u nás stále spousta sněhu a mám dojem, že obecná předpověď se vždy razantně liší od nás. Místo nočních mrazíků jsou mrazy, sníh drží nejen na zemi, ale i na střechách, stromech a stále padá další. Kočky jsou nevrlé, nemohou ven, nemají se kde slunit. Nebýt tak dlouhé zimy, určitě by se nám tato hnusná nemoc vyhnula a všechno by odeznělo během pár rým...