KOČKY SOBĚ, z.s.

31/7

A je to tady - poslední červencový den. Plány jsem měla velké, ale nakonec jsme den prožili v klidu s cíleným odpočinkem. Všichni byli rádi, že jsem doma, postupně se chodí mazlit a česat, užívají si, že mám dost času. Medardek má očičko docela pěkné, začal být opět tím trpělivým pacientem a poctivě polyká tabletky a nechává si kapat kapky do oka. Zhoršila se mu hodně motorika, takže je neohrabaný pětkrát víc než jindy, ale zvládá to. On má úžasnou povahu, je to moc hodný a mazlivý kocourek. No, kocourek, kocouř to je, má 6,5 kila:)

Když jsme šli spát, obložili mě tak, že jsem snad ani nemohla být vidět. Tolik těl se chtělo dotýkat. Někdy mi vadí, že mám jen dvě ruce... Tobby je dnes normální, tak asi na něj působilo počasí. Z Olivky roste děsně upovídaná kočička, je to želvinka, co bych chtěla víc:)

Ježurka roste, zkroucený hrudníček má čím dál větší propadlinu, ale doposud není vidět, že by jí to vadilo nebo ji nějak omezovalo. Právě má o mě opřené pacinky a přede. Je miloučká, hravá, krásná. Přála bych jí domov. Jenže doposud se o ni nezajímal ani jeden člověk.

30/7

V úterý kolem půl sedmé jsem se vrátila domů a myslela, že mě klepne. Medardek měl rozseklé oko. Jeho třetí nehoda, druhá u daného oka. Nevypadalo to ani trochu pěkně, ve středu jsme jeli do Pardubic k doktoru Beránkovi. Oko zoperoval, ale tentokrát rozsah poškození byl značný. Cestování bylo velmi náročné, Medardkovo zvykání na límec také, včera jsem se děsila, oko jsem tam vůbec neviděla....ale je tam, kulaté, celé! Kapeme kapky, dvoje, má dvoje antibiotika a ještě léky na bolest. Je hrozný chudák, jak je pohybově retardovaný, nestihne uhnout:( Držte mu palečky, ať se oko zhojí dobře, to druhé je takřka slepé....

Tohle je stará fotka, ale jsou na ní dobře vidět obě již jednou operované oči. Tentokrát má rozseklé to lepší - levé.

Po práci jsem byla u pana doktora s Žoflinkou, nelíbilo se mi, jak dýchá, naštěstí je poslechově dobrá. Jen rýmička. Mám o ni obavy, je pár dnů před porodem.

Změna z veder do zimy udělala své, Berenička taky sem tam kýchne, a dnes pospává nějak divně Tobiášek.  Nepozoruji na něm žádnou nemoc, takže buď se něco vyvine nebo na něj působí počasí, venku hodně často prší, je tam 17 stupňů...

Už jsme opět "vyjedení", člověk udělá zásoby, myslí si, že na dlouho, ale žroutíků je tolik, že zásoby mizí rychlostí světla.

Renatka nafotila koťátka v depozitu teletníku i u ní doma, takže snad brzy vložím fotografife.

Šimonkovi a Tečce se zhoršila rýma, oba mají antibiotika a dnes to vypadá, že zabírají, oba vypadají lépe a míň kýchají. Šimonek je dědula, s jeho krátkým nosíkem není čemu se divit, že ho rýmička trápí docela často. A Tečka? Tečí je to samé v bleděmodrém, její nosánek je celý zborcený, skoro celý srostlý.... K dýchání má jen velice malinké dírenky, neustále přidýchává pusinkou nebo rovnou dýchá jen pusinkou. Ale přes všechny svoje neduhy je to veselá a upovídaná kočičí slečna.

Je to neskutečné, jak čas rychle letí, mám pocit, že jsem před pár dny nadepisovala červenec a on pomalu končí.

27/7

Dneska slavím páté narozeniny a podívejte, jaké krásné přáníčko jsem dostala od tety al. Sluší mi to na něm, že? Však jsem taky velikánský kusanec kočičky, a to když jsem přišla, byla jsem malinkatá, s bídou dvacetideková kočičí holčička. To mě a sestřičku Jasmínku donesli na veterinu na utracení, měly jsme dva týdny... Naštěstí pan doktor nesplnil požadavek a panička si nás odnesla. Musela nás krmit, protože jsme to samy vůbec neuměly. Zato teď papám sama:)

Berenička

26/7

Milé tety a strejdové, moc děkuji za poslané korunky, víte, není nad plný bříško:) A že o tom něco vím, když nespinkám nebo se neperu, tak papám a moc rád papám. A to koťátka u Haničky určitě taky.

Jinak, Evi, já papám pěkně. Ale povídají tady, že nejraději mají Royall Canin, pak Sanabelle a Anka že je taky ještě jedlá, jiní tady křičí, že mají rádi Whiskas, pak zase že správný jsou dietní Hills s/d. Celkově ale když není RC, začnou chroupat pěkně i Techni-Cal, Cat Chow. Šimonek rád Pro Plan a dalo by se pokračovat přes Eukanubu, Acanu... Jak kdy je co k jídlu.

Mně panička nasypala od RC baby granulky, čichnul jsem, voněly pěkně, ale pustil jsem se do Hairbollek....

Přišel k nám nový kocour, moc jsem ho neviděl, dostal transportní box a odnesli ho do pokojíku za Pusíkem. Lidi se odstěhovali a už ho nechtěli, novým majitelům ale na něm záleželo....

Mareček

Já kocourka viděla, je to pěkný červený kocourek, lidé mu říkali Garfield. Chybí mu levé očičko, je tam zhojené nic. Takže po úrazu či infekci oko muselo vyhnisat, víčko není sešívané. Špatně se mi píše, zasekává se počítač... Garfieldek je nekastrovaný dospělý kocourek, mazlivý, ale u nás se bojí, syčí na Pusíka. Vůbec nevím, co s ním, ale nechat na místě nešel. Nová majitelka domu ho nechá rekonstruovat, což nějaký měsíc potrvá a po tu dobu by se o něj neměl kdo starat a navíc má sama velké psy, nezvyklé na kočky...

23/7

Odjela černobílá Gábinka z depozita u Renatky, fotky ještě nemám, nějak to fakt nezvládám. Golfík měl jít ráno na kastraci, ale večer i ráno byl takový posmutnělý, raději jsem kastraci odložila. Buď mu vadí (nedivila bych se) vedra nebo na něj něco leze. Jak máme okna obýváku a kuchyně na západ, odpolední slunce nám byt vyhřeje až přehřeje, i když jsou stažené žaluzie. Takže režim denní spánek, noční život dál probíhá, alibované ochlazení nedorazilo - zatím. Vyměnila jsem odpočívadlo u akvária, miláčkové si brousí drápky, až udělají i v těch tuhých kartonových sloupkách díry a celé odpočívadlo hrozilo zhroucením. Bylo velice oblíbené, teď mají jen takové malé. Vydrželo nám od Mikuláše, ale i tak se nevyhodí, alespoň ta dvě horní patra půjdou koťatům do teletníkového depozita. Co jde nějak užívat, užívá se, byť po úpravách a přestavbách. Přece jen nápor tolika kočiček dá odpočívadlům fakt zabrat. Prostě životnost se úměrně zkracuje počtem uživatelů:)

22/7

Ta moje zatracená nemoc se drží jako klíště a ne a ne pustit, takže obstarávám nejnutnější  a víc nezvládám. Ovšem ne že by se nic nedělo. Mám dojem, že se děje něco stále. Malinkaté myšky blešky Mareček a Jáchymek (m.j. Marečkovi neustále říkám Melichárku, jojo, skleroza) pomalilinku rostou, a pokud nespí, tak tady neustále někde piští. Buď se perou sami se sebou nebo se do hry zapojí Olivka s Tobiáškem. Upištěné myšky to jsou:)

V úterý volala paní z Třebovic, že je u maminky kočička a 5 týdenních koťátek, kočička se tam ocitla ze dne na den - snad vyhozená, odložená s nechtěňátky. Jenže u nás opravdu už není kam ji dát, snažila jsem se paní pomoci a obvolávala "přilehlé kočkobáby", jediná Pavla z Kočičí naděje řekla, že v úplné nouzi nejvyšší je vezme. Evidentně došlo na nejvyšší nouzi a Pavla byla opravdu jediná, kdo je vzal, jen bylo potřeba maminu s koťátky odvézt do Sezemic. Tak tento úkol připadl na mě. Zvládli jsme to, ale nebylo to nic moc jednoduché. Přestože jsem vyjížděla někdy kolem sedmé, klimatizace nějak záhadně opět nefunguje a kočička i koťátka se začala přehřívat. Tak jsem zastavila v Litomyšli u Penny, kotíkům zchladila bříška troškou vody a položila je na zem kolem láhve chladné vody. Kočičce, prý dostala jméno Kristýnka, jsem namočila zátylek a tím jsem ji pěkně rozčílila. Koťátka rychle usnula a byla naprosto spokojená, kočička dál zrychleně dýchala, nešlo jen o teplo, ale i o stres. Každá kočka jízdu autem nesnáší dobře. Kolem osmé jsem opět vyjela, koťátka spala, kočička byla v pozoru, ale už bylo o poznání chladněji a cesta proběhla dobře. Rodinka měla už připravené bydlo a doufám, že všechno dobře dopadne. Bylo zajímavé, že Kristýnka bílomourinka měla tři černá koťátka a dvě černobílá. Genetika je mocná:)

V mezičase  mezi prací a cestováním donesli malinké kotě, takovou další Golfičku, asi 7 týdenní, s rýmou, byla vyhozená u silnice... Jenže tuhle marodivou kočičku vzít sem mezi 5 koťat, tedy - 3 koťata a 2 myšky, to by bylo velmi riskantní. Nenašla jsem jiné východisko, jak ji vrazit chuděrce Renatce domů, ať ji vyléčí a až bude v pohodě, půjde k nám. Ale jestli příjde další kotě, pak fakt nevím, kam ho asi tak můžu dát? Není místo, i když by vůle byla.

A další problém, došly granule, jedlé granule. Zbyly jen ty s nálepkou FUJ a další s nálekou NO SNAD SE ZAVŘENÝMA OČIMA NĚCO SNÍM. A jedlý granulky mají dorazit až zítra. To si vyslechnu nadávek a prohlídnu vyčítavých oček. V teplech miláčkové omezili konzumaci konzerviček a dávají přednost schroupání pár granulek, takže ty mizely tempem opravdu velkým. Neumím si představit, kdyby zítra objednané granule nedorazily!

Už zase myšky piští. Přestože jsem na to už zvyklá, pořád mám tendenci chodit řešit spory nebo co to mají. Ale to je naprosto zbytečné ba nežádoucí. Já vždycky toho chudáka (který mně jako chudák připadal) vzala do náruče a milý chudáček začal ječet úplně jinak na mě - PUSŤ MĚ!!!! Tak se stále učím nezasahovat, ať to piští jak to piští. Včera mě ale hodně vylekal Jáchymek. Pral se s Tobiáškem, Tobby usnul a já při pohledu na ně nabyla dojmu, že je Jáchymek mrtvý. Ležel v tak absurdní poloze, že tak kotě přece usnout nemůže. Může.....

Vedra máme pěkně zpátky, takže jsme se vrátili k režimu ve dne spíme, v noci bdíme.... Ufff.

Před chvílí mi volala Hanička od Kroměříže. Má tam dvě malá šedá koťátka, co našli psi u lesa, sousedícího s "cvičákem" pro psy, patrně tam byla ponechaná s úmyslem nechat zakousnout. A březí mourovatou kočičku, která k nim přišla. Prosila o pomoc, že to finančně nemůže utáhnout, zda bych mohla najít nějaká depozita nebo něco vymyslet. Jenže všichni jsme plní, nejschůdnějším řešením by bylo jí finančně pomoci, aby mohla koťátka vychovat a umístit, než hledat složitě nějaké škvírky kam a komu je vrazit... Jsem z toho všeho smutná, člověk se snaží, fakt jak blbej, má s tím mnoho práce, nervů i problémů - i když mám muže tolerantního a hodného, nemyslete si, že mu to množství koček a s ním spojené průšvihy nevadí. Vadí a někdy i hodně. Nicméně ani jemu není osud kočiček jedno, ale stále je mnoho lidí, kterým je to úplně šumafuk. Ach jo.

Pokud můžete, pošlete nějakou korunku Haničce na starost o koťátka a březí kočičku : 1948841183/0800. Děkuji.

17/7 

Venku je bouřka, prší, konečně snad bude trochu odlehčení od vedra a dusna. Není to  kpořádnému životu, i kočky šetří energii a zbytečně se nepřehřívají, tedy omezí pohyb, příjem stravy a přečkávají... V noci sice trochu ožívají, ale taky to není úplně ono. Jen malým myškám, když se vyspinkají, tepla nevadí, řádí a dovádí jako koťátka. Honí se, perou, piští... Jsou správňácký, jen musíme dávat velký pozor, abychom náhodou na některého z nich nešlápli. Jsou malinkatí a černí - prostě k přehlídnutí. Dneska jsem dala vyprat do pračky, a jen na 30 stupňů, svůj oblíbený svetr - byla jsem líná ho prát v ruce, inu, tak mám bolerko. Je to jako s kocourky, taky má všechno, co svetr má mít, ale je malinkatej. Kocouříčkové to samé, mají všechno, co mají mít koťátka jejich věku, jenom jsou malinkatí.

16/7

Viry mě udolaly totálně, takže jen tak přežívám....ale snad se vše začíná lepšit. Slibovala jsem foto "myšek" :

Tak to jsou oni, větší myška vlevo vážila ve středu 400 gramů, menší jen 280g. Včera jsem jim dala odčervovací pastu, větší kocourek ale začal večer dost blinkat, takže jsme měli noční výlet do Chocně. Nevypadá to na žádné viry, ale na reakci na odčervovací pastu... Pro přiblížení velikosti foto koťátka a Boriska :

A tady pěkně portrét : 

Zatím nemají jména, ale dumám nad Jáchymkem a Marečkem....

Tobiášek i Olivka pěkně rostou, Tobby měl 1,20 kg a Olivka1,09 kg :

Dědouškovi Šimonkovi teplo také nedělá dobře :

Přestože je mírně přistřižen, ne moc k tělu, to on nerad - a právě tam jsou nejhorší chuchvalce, tak je mu stále velké teplo.... Ostříhání není kvůli teplům, ale kvůli chuchvalcům v srsti, Šimonek miluje česání pod bradičkou, snese na hřbítku, ale opovaž se mu česat boky, bříško, nožky...

Tady je vidět vada na hrudníčku Ježurky

dnes mi donesli tato koťátka, vypadají sice pěkně, ale jsou to kostřičky.... Lída byla tak hodná, že je k sobě vzala.

13/7 

JE VEDRO. Tím lze charakterizovat dny uplynulé i budoucí. Kočky ve dne pospávají a večer ožívají, takže usínám pozdě... Ke všemu mě napadl urputný kašel, snad něco od dcery + klimatizace a dnešek jsem zůstala doma.

Od včerejšího večera jsou u nás dva malincí černí kocouří bráškové. Snad brzy vložím foto.

Z Šimonky máme Tobiáška, který spolu s Olivkou a Ježurkou parádně dovádí. A pěkně rostou, všichni tři.

9/7

Jedna velká omluva malému kotěti a Vám - příznivcům. Kočička Šimonka je KOCOUREK:)

7/7

Hezké datum, a snad pro oba malé červené kocourky šťastné, protože oba dva spolu dnes odjeli do nového domova. Mají moc sympatické páníčky a přeju jim, aby se měli moc a moc dobře.

Renata přijala 4 koťátka, tři kočičky a jednoho kocourka, jedna kočička je černobílá, dvě mourinky a kocourek je černý s bílým "véčkem" na obličejíku, náprsenkou, ponožkami na předních pacinkách a podkolenkami na zadních. Zatím jsou ale rýmovatí a v karanténě v jedné místnosti u Renatky doma. Jak se vyléčí a naočkují, půjdou do depozita, které je v teletníku.

Taky se ozvali lidé, že se jim narodily tři tříbarevné kočičky a že je musí utratit...no, dohodnuto, že je vezmeme. Jak jinak.

Psala Miluška, že se Miki naučil chodit kočičími dvířky a hlavně, že se do nich VEJDE:)

3/7

Červenec a panují červencová vedra... Což zrovna na mě není, ale koukám, že i kočičkám se hůř vegetí, den víceméně prospí a ožívají až večer.

Včera odjela malá černá kočička, dnes Golfička. Ať se mají obě holčičky moc dobře.

Dnes volal pan Zelený, že jim někdo (záchranná stanice volně žijících živočichů Zelené Vendolí) hodil přes plot tři koťata, jedno chytil, ale hrozně se bojí, a jestli ho může dovézt. Samozřejmě, že jsem souhlasila, Tam není místo pro kočičky - navíc koťátka onen někdo hodil do voliéry s výry, snad ke krmení...? Ale jak jsem si smskovala s Lídou z Poličky, tak se nade mnou slitovala, že tady mám koťata a jí plánovaný příjem odpadl a koťátko vzala. Je nádherné, i když se zatím bojí.