KOČKY SOBĚ, z.s.

D U B E N

Březen jsem nedopsala, vůbec nebyl čas. Rýmové viry byly pro starší a slabší kočičky těžké, Šimonek zápolil dlouho a velmi statečně, a i když teď ještě pokýchává, tak jinak je OK a pěkně jí. Liušce to "sedlo" do očí, ještě pořád se několikrát denně kapou dvoje kapky, oči se lepší, ale velmi pomalinku. Středeček je stále ještě rýmový a kašlavý, ale u něho je to všechno na hrozně dlouho. Stejně tak u Bubáčka. Doubek sem tam kýchne, ale je již také v pohodě. Ostatní rýmu zvldádli dobře nebo ji vůbec nedostali. Protože se Šimonek nerad česal, tak v době nemoci to nebylo možné vůbec, takže teď každý den odstřihnu kousínek či větší kus, podle toho, co Šimonek snese. Chci se každopádně vyhnout narkoze kvůli ostříhání...

Krémák...

Krémák je teletníkový kocourek, syn mé Bětušky. Poslední březnový pátek se vrátil s hroznou rýmou a ještě horším okem. Odvezla jsem ho na veterinu, pan doktor ho však musel přispat, Krémák je plachý a nenechá se sebou manipulovat. Takže se v narkoze vyčistilo oko, uši, ošetřily se zoubky, zkažený se vytrhl a rovnou se i vykastroval. Z narkozy u něj jsem měla vždycky strach, má nevratně poškozené plíce. Krémák všechno zvládnul bezvadně, ale aby denně dostával injekce a bylo mu kapáno do očí, hospitalizoval se. V neděli jsem ho musela vzít zpět, vůbec nepil, nejedl, nečůral, byl prostě strachy úplně bez sebe. Paní Renata ho ubytovala v kanceláři teletníku, ošetřovala, ale miláček ve středu zdrhnul - a teď v pátek se vrátil s okem úplně hrozným...

Infekce byla natolik masivní, že oko "rozežrala" a nedalo se dělat už nic. Dostal injekčně ATB a léky proti bolesti, byl vrácen zase do kanceláře a že v sobotu půjde na operaci a oko se vyndá. Jenže jsem opomněla říct paní Renatě, aby mu večer vzala jídlo a Krémák byl v sobotu pěkně najezený, i obdržel opět injekce a operace se konala až v neděli.

takhle vypadal po operaci, ještě spí...

Zprávy paní Renaty jsou optimistické jen částečně - dokázal se najíst, i když s ochranným límcem mu jde vše těžko. Ale nenechal se chytit, a to potřebuje dostat 2 injekce...uvidíme, zda se to paní Renatě s manželem povede nebo se bude muset odchytit a zase s ním pojedu na veterinu...tak to bude nyní několik dnů. Doufám, že veškerá péče není marná, a že se Krémák dokáže se svou nemocí a svým handicapem porvat jako kocour:)

Tak, mám další horkou novinku - českotřebovaská babička Andulka, strašlivě hodná, trošínku bezzubá, miloučká mourinka, která měla dnes podstoupit kastraci, čeká koťátka.... Pro Andulku jsem místo zajištěné měla. Pro Andulku s miminkama nemám. Takže budu shánět, zatím Andulka zůstane na veterině a když neseženu, tak prostě půjde domů a porodí u nás...

včerejší večer....

A když si tam vlítnou ještě tři malá koťata....to se ani nepozná, že? :)))

6/4 Eva

Tuláček 9.4.2009

Tuláček se nám stále nelepší, ačkoli to zpočátku vypadalo docela slibně. Dokonce i přibral 0,4 kg. Avšak zdeformovaná hlava začala zlobit. Tuláčkovi otekla tlamička a krvácí mu. Už má třetí antibiotika, vlastně teď už kombinaci antibiotik. Dnes jsme byli na RTG a odběrech krve. Zítra budeme vědět víc. Jsme teď s Tuláčkem na veterině denně. Odpoledne s ním bývám na zahradě, aby si vyhřál starý kožíšek.

Docela se bojím, aby v době, kdy Tuláček poprvé a konečně poznal lidský domov, misku s jídlem, neodešl za duhový most.

I takto smutně končí nekastrovaní kocouři. Jen jsou na to sami.

Jana, 9.4.

Duben pokračuje životem....

Andulku jsem vzala hned v pondělí 6.4.domů, ona je hrozně moc hodná kočička, mazlivá, miloučká, okamžitě si zvykla a byla DOMA. Jen Šimonek si neodpustil svůj návyk a nadále chodí do pokojíku, aby se v klidu najedl, i kdyby měl zobnout jednu granulku, a pak chce zase pustit. S Andulkou jsou v pohodě, Šimonek je flegmoušek, takže jí nijak nevadí.

Čekali jsme koťátka, myslela jsem, že se vše zvládne během velikonočních dnů, ale Andulka si to rozhodla jinak. I když - už v pondělí 13.4.2009 byla velmi neklidná, chodila z jedné krabice do druhé, chtěla hladit a masírovat bříško, nalévalo se jí mlíčko, prostě porod se blížil...

Tak to je pondělí odpoledne

Mlíčko je pro koťátka nachystáno....

Byla jsem dlouho vzhůru, ale stále se nic nedělo, až v šest ráno pro mě přišla dcera, že porod začal. Andulka už je opravdu starší kočička, měla jsem malinko obavy, jak všechno bude zvládat, ale byla skvělá.

Tohle je druhorozená dcerka

malinká a již krásná

Tak začíná život

Prvorozená holčička

Sotva oschla, jak elegantně spočinula na mámině pacce

Porod pokračuje

Unavená, ale šťastná

Dětičky...

Pěkně si je pohlídá

Spokojená rodinka

Mírné komplikace u porodu byly, i na veterinu jsme zajeli...ale všechno je v pořádku. Andulka porodila 3 holčičky - mourinku, 2 černé a jednoho kluka - mourečka. Váhy 90 - 110 gramů.

17/4 2009 Eva

Moje obavy se bohužel potvrdily. Tuláček přes veškeré snahy a úsilí 19.4.09 zemřel. Odešel v době, kdy už se konečně nemusel obávat, že mu někdo ublíží, že bude mit hlad, že mu bude zima. Odešel v náručí, které mu poprvé v jeho životě skýtalo bezpečí, na rukách, kterým mohl věřit, na rukách, které byly tak jiné, než ty, které dosud znal.

Byl to hodný a statečný kocourek a bude mi chybět. Dostala jsem od něj dar největší. Víme to jen my dva a několik málo zasvěcených lidiček.

Diky, Tuláčku.

Jana, 22.9.2009

Včera oslavila malá andulátka týden života:)

Mají se k světu, pěkně přibývají, Andulka je stále velmi starostlivá maminka

3 holčičky a chlapeček - pěkně v řadě

pusinka

Jinak celkově shrnuto, Krémákovi se sundal límec, jizva se pěkně hojí, všechno se zdá být v pořádku, přesto zcela to zahojené není.

Doma jsou trochu problémy u Evženka, zase začalo zlobit močové ústrojí, Šimonek má něco s očima, dnes odpoledne ho vezu do Pardubic k doktoru Beránkovi - a když už pojedeme, vezmu i Medardka na kontrolu.

Kočičky dostaly od Marcelky F.přepravku, hračky i papání, byly nadšené a Julinka dělala inventární činnost

...14,15,16....

hrajeme si

Ráno jsem byla pomáhat s odchytem těhotných poloplachých kočiček, o které se dlouhodobě stará paní W. Bohužel, nepodařilo se chytit žádnou, ale i zítra je den...